Máte představu, jak reaguje zvíře na poruchový proud zemniče?

[Martin Ondráček]

Vliv poruchového proudu na zvěř
    Neobvyklá porucha v síti může v okolí zemniče vytvořit nečekané napěťové poměry. Bakalářská práce Pavla Mrkvi ukazuje, jak se poruchový proud šíří zemí a proč vzniká nebezpečné krokové napětí pro dobytek u stožárů. Co když vyhovující zemní odpor přesto nechá na povrchu terénu příliš strmý gradient potenciálu? Simulace porovnávají tyčové, páskové a kruhové zemniče a potvrzují, že geometrie a rozsah uzemnění určují rizikovou zónu. Vlhkost, mráz či vrstvení mění rezistivitu půdy a tím i skutečné dotykové a krokové napětí. Není pak rozumné posuzovat uzemnění nejen číslem v protokolu, ale i dopadem na zvířata s větším rozkrokem končetin? Tento pohled dává revizím a údržbě jasný cíl: upravit zemnící soustavy tak, aby porucha neskončila úhynem, ale bezpečným rozptylem proudu.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Máte představu, jak reaguje zvíře na poruchový proud zemniče?

   

[Jiří_Hrubý]

Tak jediné pozitivum těchto případů je, že ten chudák dobytek má méně stresující konec, než na jatkách.
Jinak je snad každému jasně, že ne každý OB má uzemnění a ne vždy se jedná o kruhy.
Další faktor je, že pastviny dnes vznikají všude možně a tedy i v místech odlehlých, s U TP 250V a to už je pro tvora s velkým rozvorem příliš.
Jen málo zemědělců je natolik opatrných, že okolo OB natáhnou ohradník. Takový sloup či stožár je dokonalé drbadlo, které zvířata potřebují.
Takže prevence je jednoduchá, ohradník okolo OB a na pastvinu drbátko, kde se budou shromažďovat. A samozřejmě nezřizovat pastviny pod linkou je nejbezpečnější .